Oficiální stránky - městečko Pecka

Hrad je hlavním turistickým lákadlem a cílem, který městečku dominuje. Návštěvníci se zde mohou dovědět zajímavosti o Kryštofu Harantovi, majiteli hradu ze 17. století, a poutavá je i expozice věnovaná historii hradu a městečka. Za zhlédnutí stojí i expozice věnovaná útrpnému právu (středověká mučírna) a středověká černá kuchyně, která přiblíží návštěvníkům tehdejší příprau pokrmů.

V opravených a zrekonstruovaných hradních sklepeních mohou návštěvníci zhlédnout i galerii moderního sochařského umění.

Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na Krkonoše, na hrady Kumburk a Bradlec, na kopec Zvičinu a další malebné okolí Pecky.

Prostory hradu jsou využívány k pořádání koncertů, divadelních představení, přednášek, konferencí a svatebních obřadů. V sezóně se na hrad sjíždějí šermířské skupiny a probíhá zde i zajímavé vystoupení dobývání hradu.

V sezóně se na hrad sjíždějí šermířské skupiny a probíhá zde i zajímavé vystoupení dobývání hradu.

Návštěvní doba

Kontakty

Historie hradu Pecka

V členité kopcovité krajině západního Podkrkonoší mezi Novou Pakou a Dvorem Králové ze všech stran obklopeno lesy leží městečko Pecka. Nad ním na strmém návrší se tyčí stejnojmenný hrad a pozdější zámek, dnes už z větší části zřícený. Pouze jedno křídlo, západní palác, nadále odolává nepřízni osudu a poryvům horských větrů. Jména se hradu dostalo podle oblého, peckovitého tvaru kopce, na němž byl vystavěn. To se pak přeneslo i na městečko rozvíjející se v podhradí.

Četné archeologické nálezy svědčí o tom, že krajina byla řídce osídlena již v dávných dobách. Na nedalekém návrší u obce Kal zvaném Valy jsou ještě dnes patrné zbytky náspů rozsáhlého slovanského hradiště. Blízko odtud v katastru obce Vřesník byly odkryty archeology pozůstatky zemědělského osídlení nejstarších Slovanů, ukazující na 7. až 8. století. Podnět k systematickému osidlování okolí dal nejspíše nález zlata a stříbra, které se dolovalo nebo i rýžovalo při horním toku říčky Zlatnice již od 12. stol prakticky po celý středověk. S rozvojem těžby drahých kovů souvisí patrně i počátky hradu Pecka.

Neprůkazné pověsti posunují dobu vzniku hradu do 12. stol. , dokonce i 11. stol., avšak první dochovaná zmínka o něm jeho majiteli Budivoji či Buzkovi z Pecky je datována teprve rokem 1322. Dá se tedy předpokládat, že ještě před tím, než došlo ke stavbě zděného kamenného hradu, stála na tomto místě dřevěná tvrz. Hrad sám byl vybudován na počátku 14. století. Jeho vzhled byl přes svoji členitost, využívající přirozeného skalnatého terénu, poměrně jednoduchý a strohý. Základem obranného systému byly dvě věže – hlavní věž, zpola vysunutá ze silné štítové zdi, byla určena k ochraně vjezdu, druhá pak v protilehlém rohu nádvoří střežila přístup ke hradu od severu a východu. Obě věže byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří, v jehož jižní části stál nevelký obytný palác. Přístup k hradbám byl znesnadněn hlubokým příkopem, překlenutým u vjezdu padacím mostem.

Ve druhé polovině 14. stol náleží Pecka bratřím Herešovi, Mutinovi a Janovi. Za husitských válek je hrad, který byl v rukou přívržence katolické strany Jarka ze Železnice, r. 1432 dobýván Sirotky. Teprve po půlročním obléhání se Jarek vzdal dalšího boje a obě strany se dohodly na přijatelném kompromisu. Pověst však vypráví o tom, že se hradní posádce podařilo obléhatele obelstít. Když obhájcům docházely zásoby, uspořádali fingovanou svatbu a veselili se tak opravdově, že obléhatelé v domnění, že na hradě mají jídla a pití víc než oni, s nepořízenou odtáhli. Od těch dob se světnici v prvním patře severního křídla, kde se svatba pořádala, říká Veselka.

Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. stol. až do r. 1518. V tomto období je hrad rozšířen, zvláště jeho obytné části, a po řadě pozdně gotických úprav mění svůj celkový vzhled. K dalším mnohem podstatnějším změnám, kdy je hrad postupně přebudován na pohodlné zámecké sídlo, dochází v polovině 16. stol. za Škopků z Bílých Otradovic. Přestavěn byl jižní palác, stavba na východní straně přerůstá hradby a nový palác je vyzdvižen přímo z hradebního příkopu. Staví se také na severní straně, rovněž vně hradeb, a to tak, že původní hlavní věž je zcela obestavěna a ztrácí svou funkci. Pokračují práce na stavbě západního paláce, původně pozdně gotického založení, který je rozšířen a upraven tak, aby odpovídal požadavkům nového životního stylu šlechty.

Celou stavbu dokončil a definitivní podobu jí vtiskl věhlasný cestovatel, spisovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621) v prvních desetiletích 17. století. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající se ze čtyř prostorných dvoupatrových křídel a uzavírajících obdélníkové nádvoří ze všech stran. Stěny jednotlivých paláců jsou zdobeny sgrafitem – západní palác (tzv. Harantovský) jednoduchou obdélníkovou rustikou, výplně mezi okny nádvorní strany jsou pokryty malbami českých králů a erby Harantů a Škopků, jižní a východní křídlo (tzv. Škopkovské) má sgrafitový ornament bohatší. Po Harantově smrti získává Pecku Albrecht z Valdštejna, ten však zámek daruje r. 1626 mnišskému řádu kartuziánů. Kartuziáni provedli jen nevýrazné úpravy převážně praktického charakteru a své úsilí zaměřili spíše na zvelebení městečka a okolních obcí.

Po jejich odchodu v r. 1782 kupuje napůl zpustlý zámek hrabě Trautmannsdorf. Brzy na to v r. 1830 zámek vyhořel a zhoubný požár udělal tečku za jeho dávnou slávou. Zpustlá stavba chátrala čím dál tím více a postupem času se změnila v ruinu.

Teprve v r. 1921, kdy se zřícenina stává majetkem obce Pecka, jsou zahájeny první záchranné práce a podniknuty nejdůležitější opravy. Druhá fáze oprav pak proběhla v šedesátých letech. Západní palác byl zastřešen a provedla se stavební rekonstrukce dvou horních pater. V devadesátých letech byly upraveny další prostory v přízemí a v hradním sklepení.